Muž versus parfémy: Zápisky z bojiště

Jsem obyčejný heterosexuální chlap a mám rád parfémy. Očichávám papírky, sháním exotické vzorky, procházím recenze. A víte co? Děsně mě to baví.

Upřímně na světě existuje jen málo oborů, u nichž by bylo méně pravděpodobné, že se stanou mou zálibou. Parfémy pro mě vždycky představovaly něco vzdáleného a nepřístupného. Ano, jsou k dostání v obchodech, které jsou jako každé jiné, a platí se za ně penězi.

Parfémy jako minové pole

Pravidla, která zde platí, ale nejsou pro nepoučeného návštěvníka srozumitelná. Člověk vstupuje mezi regály a je sám proti nekonečným řadám lahviček různých barev a tvarů. Nemá čeho se chytit a cítí se ztracený.

Každý máme určitý způsob výběru zboží. Vybíráme očima, snažíme se odhadnout kvalitu, řídíme se podle zkušenosti svojí nebo známých. A pokud nejde o něco specifického (autor těchto řádků je například nucen při nákupu bot nejdřív zjistit, který model mají ve velikosti 46, a až poté zkoumat vzhled), většinou se jich snažíme držet. U parfémů jsem ale se svým systémem pohořel. Proč?

• Parfémy nemají jasně měřitelné parametry. Nemají úhlopříčku, spotřebu ani výkon. Při výběru televize si můžete sepsat funkce, porovnat je se stavem své peněženky a vybrat, co je pro vás podstatné. U parfémů existují jen popisky, a ty navíc vypadají, jako by je měl na svědomí automat na reklamní žvásty a náhodně je přiděloval jednotlivým vůním.
• Můžete namítnout, že parfémy nemají parametry, ale mají přece složení. To je sice skvělá zpráva, nicméně faktem je, že 1) personál českého obchodu zpravidla neví o složkách parfému téměř nic; 2) i kdyby věděl, moc vám to nepomůže, protože složek je spousta, a hlavně 3) firmy nikdy neuvádí přesné složení, vymýšlí si a zamlčují. Navíc nejsme v matematice. Fakt, že je ve vašem oblíbeném parfému vanilka, neznamená, že u každé lahvičky s vanilkou budete juchat blahem. Znamená to jen, že ve vašem oblíbeném parfému je vanilka. Možná.
• Ano, některé firmy se chlubí, že používají jen stoprocentně přírodní materiály. Kromě toho, že je to nesmysl (žádný běžný parfém nepochází pouze z přírodních materiálů), zopakuju tvrzení odborníků: „Firmy nikdy neuvádí přesné složení, lžou, vymýšlí si a zamlčují důležité součásti.“ A i kdyby nelhaly, nic to neznamená. Nejsme ve slévárně. Kvalitnější surovina nemusí automaticky vést ke krásné vůni.
• Pokud běžně vybíráte očima, máte u parfémů smůlu. Na vzhledu nezáleží. Barva parfému, materiál a tvar flakonu ani hezká krabička nijak neřeší základní problém: „Bude to dobře vonět?“
• Když si běžně v obchodě nevím rady, sáhnu po osvědčené značce. Problém ovšem je, že mezi parfémy jasná hierarchie neexistuje. Když si kupujete škodovku, máte celkem jasnou představu, do čeho jdete, ale u parfémů to neplatí. Skvělé parfémy lze koupit za pár stovek, ale taky můžete utratit několik tisíc za deci tekutiny připomínající vyčpělý fernet.

To všechno činí ze začátečníka v parfumériích snadnou kořist. A prostředí obchodu mu vůbec nepomáhá. Parfémový zelenáč neví, že pět navoněných papírků, které mu prodavačka strčí pod nos, je jenom několik variací na to samé téma. Že neschopnost rozlišit mezi nabízenými vůněmi v několika sekundách není jeho chyba. A konečně, že snaha okamžitě získat reakci je od prodavaček stejně nesmyslná, jako zeptat se po prvních deseti minutách televizního přenosu „Jak se ti líbil fotbal?“.

To všechno se dozvíte až zpětně, a jenom v případě, že si k tématu sami seženete informace. Potom zjistíte, že svět vůní je mnohem víc než těch pět podobných papírků a zoufalé bloudění po obchodě, které vám za pár minut zahltí nos natolik, že jste schopni vnímat už jen zápach dosahující intenzity kravského lejna.

Čich je pro každého

A právě ta pestrost se mi zamlouvá. Baví mě, že pokud chci, můžu vonět jako dohořívající smolná dřeva (Gucci pour Homme), rozpálený lesní palouk s ostružiním (Terre d’Hermes) nebo třeba lískooříšková čokoláda (Chocolate Greedy od Montala). Baví mě objevování nových vůní, které oživují zdánlivě zapomenuté vzpomínky, zážitky či události.

Připadám si, jako bych sledoval malou vnitřní revoluci. Objevuju svět, který celou dobu existoval vedle mě a já ho jen ignoroval. Smysl, který jsem donedávna používal jen hodně omezeně, a pachové podněty rozděloval na škále „líbí/nelíbí“, je najednou citlivější. Poznávám některé složky, vnímám vůně v okolí. A nepřijde mi to zbytečné.

Svět parfémů není světem žen. Čich je univerzální, unisexový smysl. Všichni nějak voníme (v horším případě nevoníme) a všichni nějak pachy vnímáme a utváříme si s jejich pomocí svoje dojmy. Najednou mi přijde nesmyslné je ignorovat, stejně jako by bylo nesmyslné chodit celý den se špunty v uších.

A tak mě tu máte, nepravděpodobného parfémového blogera. Vydejte se se mnou v novém seriálu na cestu za čichovými zážitky, a kdoví, možná přitom najdete i svoji vlastní životní lásku.