Polyamorie – styl otevřených vztahů

Životní styl, kdy nedodržujete striktně monogamii, ale žijete v otevřeném vztahu tří a více jedinců, se nazývá polyamorie. Doslova by se toto slovo dalo přeložit jako mnoholáska, ovšem zní to stejně podivně jako některé pokusy obrozenců českého jazyka v 19. století.

Zastánci polyamorie považují za základní projev svobody vybrat si, kolik lidí smime mít rádi, aniž by jeden ze vztahů byl dominantní nebo oficiální, chcete – li. Je možné, se souhlasem všech zúčastněných, mít několik milostných vztahů, aniž by byly chápány jako podvádění.

Polyamorie není polygamie

Pokud teď sníte o harému, není to tak úplně pravda. Stoupenci polyamorie jako životního stylu, bez ohledu na to, jestli jde o ženu nebo muže, udržují  dva či více souběžných vztahů, ale nemusí spolu nutně žít v jedné domácnosti nebo v rámci komunity. Všichni zúčasnění o sobě navzájem ví a respektují se, ale žít si může klidně každý ve svém. 

Polyamorie není nevěra

Právě tyto otevřené vztahy jsou mnohem více založené na důvěře, než tradiční manželství. Jak často se setkáváte se situací, kdy je jeden z partnerů druhému nevěrný? To odpadá, jestliže respektujete právo člověka milovat víc než jeden protějšek. Lidé žijí v monogamních svazcích, ovšem dost často je předmětem diskuze, jestli tento stav je přirozenější než žít ve vícečetných vztazích. Že nejspíš nedokážeme milovat jen jednoho člověka nazančují i početné rozchody a rozvody z důvodu nového zamilování.

Polyamorie není výhradně o sexu

Odpůrci otevřených vztahů si často myslí, že důvodem několika souběžných vztahů je pouze sex. Kupodivu i ti jsou mnohem dál od pravdy, než by se na první pohled zdálo. Víc než o sexuální aktivitu jde v těchto vztazích o emocionální naplnění, o potřebu uspokojit všechny aspekty své osobnosti.

Polyamorie je určitou odpovědí na hledání pana Božského nebo paní Dokonalé. Kolikrát poznáme někoho, kdo v nás vzbuzuje lásku, i když nemá všechny vlastnosti, které od svého partnera očekáváme. Není férovější najít si otevřeně dalšího partnera, který tuto prázdnotu vyplní, než pokrytecky předstírat, že mi to nechybí, nebo podvádět a scházet se potají?