Mrkev – jaké jsou její účinky a jak ji pěstovat

Kořenová zelenina má v české kuchyni své nezanedbatelné místo a právě mrkev k ní patří. Mrkev se pěstuje ve velkém, snad v žádné zahrádce nechybí. V čem je mrkev vlastně tak dobrá? A je těžké si ji vypěstovat?

Mrkev patří mezi kořenovou zeleninu z čeledi miříkovitých. Pochází z jižní Asie a známe několik odrůd. Je bohatá na vitamíny, vlákninu a antioxidanty, oblíbená je především pro obsah beta-karotenu – dimeru vitamínu A, díky němuž má kořen mrkve svou typickou červenooranžovou barvu.

Čím mrkev prospívá

Díky vysokému obsahu antioxidantů, vitamínu C a vitamínu E posiluje váš imunitní systém. Před bakteriemi a viry chrání vaše buňky právě beta-karoten, který je v velkém množství obsažený v mrkvi. Je známo, že se mrkev používá v mnoha detoxikačních kúrách. Díky vitamínu A zbavuje játra toxinů a nadbytečného tuku. Mrkev je vhodná i při hubnutí – látky v ní obsažené podporují odbourávání tuků. Šťáva z mrkve je pomocník při odstraňování pigmentových skvrn a jizev, zpomaluje také stárnutí pleti. A samozřejmě bychom neměli zapomínat na její využití v kuchyni, které je opravdu pestré.

Pěstování

Když už víte, jak široké využití a jak blahodárné účinky má mrkev, jistě si zaslouží místo i na vaší zahrádce. Mrkev je chladnomilná rostlina a vyhovuje jí teplota kolem 16 stupňů. Nemusíte pro ni tedy připravovat záhin na přímém slunci, ten ponechte teplomilným rostlinám. Půda by měla být před setím prohnojená a vyčištěná od kamenů, protože kořeny krve rostou hluboko. Rané karotky se vysévají brzy na jaře, při teplotě 7 stupňů a výš. Mrkev pozdní se vysévá na konci jara, začátkem léta.

Semena mrkve vysejte do řádků 1 až 2 cm hluboko. Řádky by měly být od sebe vzdálené přibližně 15 cm. Pokud sázíte mrkev hustěji, je třeba jí protrhávat, abyste získali větší a kvalitnější rostlinu. Důležité je pravidelné zalévání a pletí záhonu. Sklízet úrodu můžete u rané mrkve již 8. týden po vysazení, pozdní až za 11 týdnů.

Náš tip: Mrkev skladujte v písku, v chladu a bez natě.