Moderní výchova dětí – co jim zakazovat?

Co je moderní výchova? Volná výchova, kdy si dítě může dělat opravdu to, co chce, kdy mu rodiče neurčují mantinely, dopřávají mu prostor k prosazení svých přání, často na úkor právě rodičů? Nebo jde spíš o návrat k přísnější výchově, protože už dnes generace rodičů, která vychovávala své děti benevolentně v 90. letech dávno zjistila, jak špatně dětem posloužili, když jim nedali do života řád? 

Výchova potomků není nic jednoduchého. A kdo tvrdí, že to zvládá levou zadní a chyb se nedopouští, nemluví pravdu. Za své děti neseme zodpovědnost a každý, i sebemenší vliv z naší strany, utváří jejich osobnost. Otázka nestojí, jestli své děli ovlivňovat (to děláme stále, i když nic neděláme), ale jak je ovlivnit, aby to bylo k jejich prospěchu.

Výchova nejsou jen příkazy a zákazy

Asi se shodneme všichni, že návrat k drektivní výchově despotických otců, kteří po příchodu z práce vyžadovali klid a full service, jinak trestali pevnou rukou (a často nejen děti), pro své děti nikdo nechce. Na druhou stranu, když dítěti neurčíte mantinely, nevedete ho, nesměrujete, je bezradné a často až zoufalé. Ono neví, co si počít. Co může dělat a kdy. Navíc si vaši neaktivitu bude vysvětlovat jako nezájem, lhostejnost a začnou si myslet, že je nemáte rádi. Takže volnou výchovou rozhodně nevychováváte samostatné osobnosti, ale zmatené, citově neuspokojené děti, které na sebe neustále upozorňují (vztekem, ničením, pláčem), aby se jim z vaší strany dostalo reakce. 

Zákazy jsou občas důležité

Představte si, že své dítě vychováváte liberálně, volně, abyste ho “nezlomili”. A vaše dítko se rozhodne, že nechce chodit po chodníku, ale že půjde po silnici. Necháte ho? Nebo si na písku chce vzít kyblík cizí holčičky a přetahuje se s ní tak dlouho, dokud se mu nepovede jí ho vzít. Necháte ho? A pokud ano, jak vysvětlíte matce holčičky, že ho nemůžete napomenout, abyste mu nezlomili osobnost. 

Takových situací, kdy rodič musí zakročit a vydat zákaz či příkaz, jsou v životě stovky. Není možné nechat děti růst planě, to věděli naši moudří předkové moc dobře. Každý vyřčený zákaz ale musí být dítěti pochopitelný nebo hned vysvětlený. Má mít jasný důvod, neměl by vycházet jen z pozice vaší převahy, vašeho ega. Měl by ho chránit, určit mu směr nebo hranice.