Problém zvaný agresivita

Agresivita je energie, která je nezbytná pro vývoj jedince. Výchova by proto neměla směřovat k jejímu úplnému potlačení, ale měla by ji usměrnit a přeměnit na energii dítěti prospěšnou.

Začíná se projevovat již v období kolem 18 měsíce života dítěte. Stává se, že mnoho rodičů je v úzkých z toho, že nemohou s klidem přistupovat a zvládat výbuchy hněvu svého dítěte. Ne zřídka se setkáváme s násilím a syrovostí již u malých dětí. Přičemž i verbální hrubost je projevem agresivity.

Co je příčinou agresivity?

Stojí za ní výchova, společnost nebo vliv televize? Na tuto otázku se odpověď hledá jen velmi těžko a to z jediného důvodu. Agresivní chování dítěte je podmíněno již v prenatálním stadiu. Pokud je budoucí maminka často nervózní, podléhá stresu, depresi, není vyrovnaná s příchodem dítěte na svět, není se co divit, že i dítě má sklony být podrážděné (agresivní).

Agresivita u kojenců bývá zpravidla reakcí na podněty z blízkého okolí

Příchod nového člena rodiny, stěhování, zákaz rodičů … V tomto věku je však hněv a vztek u dítěte téměř normálním jevem, protože dítě poznává samo sebe. Neměli bychom však dítěti připisovat vlastnosti jako malý příčinou zlostníků, protože mu to může zůstat a dítě se podle toho bude chovat i nadále. V opačném případě přežije toto bouřlivé období a nezanechá to na něm žádné stopy.
I když rodiče to nemají ani zdaleka snadné. Určitě jste již zažili, ať už se svými dětmi nebo jen jako pozorovatel, malé vystoupení na veřejnosti. Dítě se zdá pokojné, ale najednou se v obchodě plném lidí hodí o zem, začne plakat, zčervená, prostě něco chce, co mu vy, jako rodič, nedovolíte. Strašná představa, že? Zákazy v takovém případě nepomohou. Zbývá ještě několik možností. Vysvětlit dítěti, že se to nepatří, projevit lítost z jeho smutku, obejmout dítě a utišit jej.

Děti předškolního věku a malí školáci

Se většinou chovají agresivně proto, že jsou zradu z rodinného prostředí přeřazeny do dětského kolektivu. Hlavně malí školáci se musí ve škole dokonale ovládat a soustředit, přičemž svou přebytečnou energii nemají kde ventilovat. Vše se projeví až doma. I zde je určitá agresivita v normě. Netřeba ji potlačovat, stačí ji jen správně usměrnit.

Podle nejnovějších výzkumů je agresivita u dětí podmíněna i nesprávnou stravou. Barviva a aromatické látky v sladkostech, stejně jako mnohé jiné potraviny mohou na děti působit jako kofein. Způsobuje to, že děti jsou bdělé, celou noc proplácejí, jsou agresivní nebo hyperaktivní. Tento stav mohou způsobit různé sladké nápoje – kakao, čokoláda nebo konzervované omáčky. Rodiče by měli pozorovat, zda neobvyklé chování jejich ratolestí nesouvisí s konzumací rafinovaného cukru či přísadami do potravin a barvivy.

Rodiče často a neodůvodněně považují své dítě za agresivní jen na základě toho, že je živé, velmi pohyblivé, neposedné. Někdy jsou dětem připisovány úplně jiné vlastnosti, než ve skutečnosti mají. Pokud již od raného dětství rodiče posuzují dítě jako agresivní, automaticky se vůči němu tak chovají a dítě jen odpozorovalo jejich chování. Takže, pokud se sami chováme agresivně a problémy řešíme se vztekem, nedivme se, že se naše dítě chová podobně a zkusme se zamyslet hlavně nad sebou.