Jaký význam má udržitelná móda

Pojem udržitelná móda (sustainable fashion) se v poslední době stále víc dostává do povědomí široké veřejnosti. Co to je a jaký význam má udržitelná móda? Vysvětlení je třeba hledat primárně ve významu slova “móda”. Znamená to něco rychle se měnícího, pomíjivého – jednou jde o změnu materiálu, potom jsou trendy odlišné barvy, střihy a podobně. Všechny tyto změny s sebou přináší neuvěřitelné množství odpadu a to je dlouhodobě neudržitelné.

Módní průmysl má kromě obrovského procenta odpadu ještě další černou stránku, proti níž udržitelná móda bojuje: je to skutečnost, že výroba oděvů a prádla se z velké části přestěhovala do Asie. Z toho vyplývá nutnost dovážení výrobků na dlouhé vzdálenosti a (asi nejvíc odsuzovaná)  levná práce místních obyvatel, která už je srovnatelná s otroctvím.

Zastavit fast fashion

Díky módnímu diktátu jsme se naučili často obměňovat šatník – rychle konzumovat na základě měnících se trendů. Jak jsme zmínili, je s tím spojeno velké množství odpadu. Navíc ve snaze ušetřit, nakupujeme zboží z umělých materiálů, takže tento odpad pak zatěžuje životní prostředí desítky let. Udržitelná móda obrací pozornost s přírodním materiálům a nadčasovým střihům, díky nimž je možné nosit oděvy déle. A samozřejmě se vrací i k módě předchozích desetiletí – retro móda je trendy.

Zmenšit uhlíkovou stopu

Zastánci udržitelné módy apelují na omezení dovozu na obrovské vzdálenosti. do popředí prosazují lokální výrobu, dokonce i doma vytvářené kousky: vrací se ruční pletení, domácí šití či přešívání použitých kusů (upcycling), zašívání a oprava oblečení a podobně. Návrat k ručním pracím je jedním z průvodních trendů trvale udržitelné módy.

Vrátit práci její hodnotu

Zneužívání levné práce bylo ještě donedávna všemi tiše akceptováno. Změnila to událost z 24. dubna 2013 – nehoda v bangladéšské továrně Rana Plaza. Budova oděvní továrny, která za nevyhovujících podmínek vyráběla pro zahraniční zadavatele, se zřítila a pohřbila ve svých útrobách 1129 lidí. Od té doby je vyvíjen nátlak na nadnárodní řetězce, aby lépe vybírali výrobce a zajímali se o to, za jakých podmínek je jejich zboží vyráběno.