Má být dítě středem pozornosti?

Někdy je těžké oddělit zdravou péči a rozmazlování. S dítětem si hrajete, dovádíte, ale vše by mělo být prováděno s mírou. Navíc, pokud budete celý svůj den soustředit pouze na své miminko, brzy se začnete nudit nejen vy, ale i vaše kamarádky, které si dokáží zařídit pestrý rodinný život.

Miminko vyžaduje volnost

 Ano. Už od prvních chvil, kdy se mu podaří, aby se samo pohybovalo, očekává, že bude sledováno a pozorováno osobou, se kterou je v neustálém tělesném kontaktu. Zdá se vám to nemožné? Na tuto situaci se děťátko připravuje ve chvílích, kdy ho nosíte v náručí. To mu totiž umožní velký rozhled, pozorování okolí a poznávání nových věcí. Největší radost mu samozřejmě činí přímá pozornost, to znamená pusinky, lechtání, vyhazování do vzduchu, houpání apod. Aktivními činnostmi děťátko postupně zraje.

Buďte silnou osobou

 Proto, aby se miminko dobře a správně vyvíjelo, potřebuje ve svém okolí cítit silnou a aktivní osobu. Zaujměte proto tuto hlavní roli vy, maminko. Čím více bude děťátko poznávat svět, tím větší pozornost bude potřebovat. Nejen z hlediska bezpečnosti, ale hlavně z psychického hlediska. Jako taková opora a zároveň podpora na dálku. Tato situace vyžaduje signály, jak pozitivní (pochválení, hlasitý smích), tak i negativní (zákaz, upozornění). Na to vše děťátko reaguje a utváří si tak svůj svět.

Zlobivé a neposlušné dítě

 Na první pohled nemusí být vše tak, jak se zdá. Způsob chování dítěte závisí především na rodičích. Zejména problémové jsou děti liberálních rodičů. Ti jsou lhostejní a neukáží dítěti, kde se které chování hodí a kde se bohužel nevyžaduje. Dítě potřebuje vědět, že od něj očekáváme přirozené chování a alespoň snahu jednat správně. Neposlušné dítě proto hledá informace, jak se má zachovat a zkouší různé metody, např. rozbije talíř. Liberální rodiče nerozlišují vhodné a nevhodné chování. Pouze se lehce snaží o to, aby dítě reagovalo tak, jak si přejí. Když veškeré výchovné metody selžou, dojde k explozi citů. Dítě si z toho poté odnese pouze to, že zkouší, do jaké míry jsou rodiče tolerantní k jeho nevhodnému chování.

Extrémní případy

 Přehánění není nikdy vhodné. Mezi námi existují rodiče, kteří měli prvního potomka v pozdějším věku a tím více jsou do něj zbláznění. Výsledkem je fakt, že dítě z jejich chování a reagování nepozná, co se dělat má a co nesmí. Poznají se zejména podle otázek : „Chtěl bys tohle?“ „Máš chuť dělat ono? Nebo „Co bys rád k jídlu“ .. a spoustu další.

Závěrem je důležité vědět, že to, jakým způsobem na sebe dítě zkouší upozornit, nemusí souviset pouze s neakceptováním chování. Snaží se pouze upozornit blízkou osobu, aby je správně navedla. Pokud tato touha dítěti nedaří, snaží se alespoň o to, aby bylo za každou cenu středem pozornosti ať to stojí, co to stojí.