Nespavost a deprese

Začíná to stále stejně. Večer bloumáte v posteli, vaším „přítelem“ noční strop a vy ne a ne usnout. Následující den jste jako tělo bez duše a večer? Marně vleže měníte levou stran za pravou, různě se převalujete a doufáte, že tělo konečně pochopí, že potřebujete zabrat. Možná za to nemohou jen krátké a sychravé dny, ale počínající deprese.

Oběť deprese

Velká část naší populace se domnívá, že na případnou depresi se vymlouvají jen stárnoucí lidé, kteří jsou nespokojení s vlastním životem. Ovšem tato nebezpečná nemoc postihuje všechny a to bez rozdílu. Laicky řečeno, depresí můžou trpět všichni členové vaší domácnosti. Za určitých okolností nemoc zasahuje školáky, dospívající i tvrdé podnikatele.
Člověk s depresí si mnohdy ani neuvědomí změnu své nálady a chování. Depresi často pozoruje spíše na svém těle. Ve svém okolí jistě každý zaslechl o ranní nevůli k životu, bolesti hlavy nebo i nevolnosti. Nicméně nemocné navíc trápí i porucha spánku.

Spím či bdím

Mnohé lékařské výzkumy potvrzují, že porucha spánku často souvisí s depresí. Podle výsledků výzkumů až 75 % pacientů s depresí trpí příznaky nespavosti, 40 % mladých lidí má pocit nadměrné spavosti a 10 % starších pacientů opravdu trpí depresí.

Spánek varuje

Hlavně vědci upozorňují, že spánek varuje nejen před vážnými nemocemi, ale i před depresí. Nekvalitní spánek totiž značně ovlivňuje a zároveň snižuje kvalitu života. Obecně by mělo platit, že člověk, aby dosáhl kvalitního a šťastného života, by se měl vyvarovat stresu a vyčerpání.

Pokud je člověk hodně unavený, mnohem důrazněji na něj doléhá pracovní zátěž. Za některé bezesné noci mohou také konflikty v osobním životě nebo i v zaměstnání. Mnohem zdravější a prospěšnější pro život je se snažit nedorozumění včas řešit.

Člověk jako lék

Nespavost a nekvalitní spánek jsou jedni z příznaků, které zvyšují riziko sebevraždy. Člověk není schopen promyslet věci do nejmenšího detailu. Za nejrychlejší vyřešení považuje sebevraždu. Bohužel ne vždy je nespavost u pacientů trpící depresí dobře vyléčena. Někdy se stává, že se nemoc často vrací.

Pokud na sobě nebo svých blízkých pozorujete nějakou trvalou změnu nálady, rozhodně nic nezkazíte citlivým rozhovorem, případně návštěvou u psychologa, psychiatra nebo neurologa. Ostatně jak praví africké přísloví: „Člověk člověku nejlepším lékem“.