Začala alergická sezóna

Lidé trpící alergií to nemají v životě jednoduché, protože pylová sezóna je ovlivňuje téměř během celého roku, od konce ledna až do začátku října. Ale bez nepříjemných příznaků nemusí být ani ve zbývajících týdnech.

Jak to s alergií je

Oficiální alergická sezóna v našich zeměpisných šířkách začíná v únoru. Někdy se ale může stát, že se první reakce projeví už na konci ledna. S tím souvisí například rozkvetlé kočičky, které si lidé utrhnou do vázy, aniž by o alergii věděli. Proto je důležité sledovat aktuální počasí a pylové zpravodajství. Nejprve kvetou jarní dřeviny, po nich následují pampelišky, trávy, obilí a celá řada plevelů. Konec sezónního období patří ambrozii a pelyňku.

Senná rýma

Správný název pro sennou rýmu je polinóza, neboť se nejedná o rýmu ze sena, ale o alergii na pylová zrna. Ta nezasahuje pouze nos, ale působí na celý organismus. K typickým projevům patří především nepříjemné svědění sliznic a očních spojivek, slzení, vodnatá rýma, kýchání ucpaný noc. Příznaky se mohou objevovat trvale nebo jen při pohybu v přírodě, jejich intenzita se může měnit s počasím. Jediným jednoznačným doporučením pro každého pacienta, byť s mírnými projevy pylové alergie, je nechat se vyšetřit alergologem.

Spouštěče v potravinách

Přecitlivělost na některé potraviny souvisí s pylovou alergií. Může vést až k sevření hrdla. Způsobují ji některé druhy ovoce a zeleniny v syrovém stavu. Reakce vzniká hned při vložení potraviny do úst, někdy jen při pouhé manipulaci s ní. Při konzumaci kompotů nebo vařené zeleniny se tato reakce neobjeví, neboť při tepelném zpracování dochází k narušení alergenů. Nejčastějšími zdroji jsou jablka, třešně, broskve, nektarinky, švestky, různé druhy ořechů, kořenová zelenina, kiwi a další. Podráždit mohou i obilné vločky, mysli a různé druhy koření. Tento syndrom nelze vyléčit, takže postiženému nezbývá nic jiného než se vyhýbat potravinám, které mu nepříjemnou reakci vyvolávají.

Průduškové astma

U pylových alergiků se projevuje dráždivým kašlem, sevřením na hrudi, pískáním při nádechu nebo výdechu. Kromě pylů tyto reakce mohou vyvolat i jiné spouštěče, např. námaha, infekce, stres či změny teploty. V nebezpečí jsou i pacienti s lehčími dechovými potížemi, i ti se mohou ocitnout s těžkým záchvatem na pohotovosti. Léčba spočívá především v pravidelných inhalacích. Díky dnešním přípravkům není problém zajistit, aby pacient měl onemocnění zcela pod kontrolou.