Zelí zeštíhluje i uzdravuje 2. díl

Člověk by si nejraději hned zelí dal: jako polévku, syrovou nebo lehkou dušenou přílohu – zelí můžeme konzumovat na různé způsoby. Pojďme se podívat, jaké druhy zelí existují a proč ho vlastně jíst.

Proč zelí konzumovat

K výrobě kysaného zelí se používají jenom odrůdy s velkými hlávkami, které mají jemné aroma zároveň vysoký obsah ovocného cukru.
Díky šetrnému způsobu zpracování se vitaminy v zelí plně zachovají. Ovocní cukr se proměňuje ve zdravou kyselinu mléčnou.

Už 350 g kysaného zelí pokryje denní potřebu vitaminu C. Zejména v zimě je to důležité pro posílení imunitního systému. Vláknina a bakterie kyseliny mléčné zároveň povzbuzují střevní flóru a podporují trávení.
S pouhými 17 kcal. na 100g je kysané zelí skutečně „štíhlou“ potravinou. A navíc chutná jak studené v salátu, tak teplé například zjemněné ananasem, vínem, bobkovým listem nebo bobulkami jalovce.

Kysané zelí vydrží i bez konzervačních látek hodně dlouho – ve sklenici nebo v plechovce dokonce až 4 roky.

Zelí červené – jeho tajemství je v barvě

Fialové zbarvení dávají červenému zelí takzvané antokyany. Ale nejen to: tyto látky bojují proti nebezpečným volným radikálům, zabraňují předčasnému stárnutí a pomáhají předcházet rakovině. Kromě toho červené zelí obsahuje odvodňovací minerál draslík, stejně tak i hořčík, který zase chrání před celoročními depresemi.

Extra tip:

Když sníte červené zelí syrové jako salát, potom fosfor v něm obsažený ještě více povzbudí látkovou výměnu, a tím i hubnutí.

Zajímavosti o zelí:
Kadeřávek – nedoceněná zbraň proti infekcím. Odrůdy se liší tvarem a barvou listů. Snáší i mrazy bez poškození, dokonce po přemrznutí lépe chutná.

Bílé zelí – znali už lidé ve starověku – Římané je považovali za všelék a prý ho používali také ke zmírnění příznaků opilosti.

Kapusta – je méně náročná na pěstování než zelí a snáší i drsnější klimatické podmínky.

Červené zelí – úžasný přírodní omlazovač. Některé odrůdy lze po sklizni skladovat tři až čtyři měsíce.

Špičaté zelí – obsahuje stejně účinné látky jako zelí bílé, je však jemnější.

Růžičková kapusta – nejmladší z rodiny. Vyrostla teprve před 150 lety v Belgii, proto se jí také říká bruselské zelí.